Říkali mi, že úspěšný člověk by měl mít ve 30 letech vystudovanou vysokou školu, rozjetou kariéru, vlastnit auto, byt či dům na hypotéku a být vdaný/ženatý a v neposlední řadě se starat o své rodiče a příbuzné.
Pamatuji si velmi dobře okamžik, kdy jsem oslavil své 30. narozeniny – všichni kolem mě byli šťastní, jak jsem úspěšný a kam směřuje má budoucnost. Bohužel jsem se v ten moment cítil jako lůzr a nechápal jsem, proč se necítím šťastně a úspěšně jako všichni kolem mě, neboť:
- Jsem vystudoval vysokou školu
- Jsem měl velmi dobře rozjetou kariéru v bankovním sektoru
- Jsem měl skvělý plat
- Jsem vystudoval vysokou školu
- Jsem měl dva byty ve svém vlastnictví
- Jsem pomáhal všem kolem sebe a neznal slovo NE
- Moje rodina a blízcí byli na prvním místě
Měl jsem obrovský pocit nevděčnosti, jelikož jsem dosáhl všeho, co mi mělo zajistit úspěch. Stal se opak. Začal jsem cítit úzkostné stavy a přemýšlel jsem nad myšlenkou, zda si o tom mám s někým promluvit nebo se svěřit někomu blízkému.
Hlavou se mi honily otázky typu:
- Co je se mnou špatně?
- Proč nejsem šťastný?
- Mám to někomu říct? Nebo musím ještě chvíli vydržet a ono to třeba přejde?
- Je tohle to, co jsem vždy chtěl?
- Budou blízcí a rodina zklamáni, když jim to řeknu?
- Proč se cítím osamělý?
- Proč se sakra cítím nevděčně?
- Zasloužím si být vůbec šťastný?
Za pomoci koučinku a terapií jsem ale pochopil, jaká příležitost mne potkala, a já jsem tak krok po kroku znovu začal skládat svůj vysněný život tak, jak jsem ho vždycky chtěl žít – po svém! Luboš Mašek